Původní webové stránky
byly vytvářeny pouze v jazyku, který popisoval, co se na stránce
zobrazí – HTML, Hypertext Markup Language. Tento jazyk je složen ze značek, které říkají
klientskému počítači, jak má data, která mu server pošle, zobrazit, kde bude jaký text a kde
odkazy na další stránky. Dnešní výpis zdrojového kódu moderní stránky (např. objednávky
na zboží v elektronickém obchodu) je sice na HTML postaven, prakticky se však původní
verzi vůbec nepodobá.
V průběhu času byl totiž jazyk HTML rozšířen tak, aby byla prohlížečům umožněna i další
činnost než jen tupé zobrazování dat a putování po odkazech. Na straně serveru se dal spustit
jazyk, který komunikoval přes prohlížeč s klientem a na základě jeho požadavků zpracoval
výsledek, který potom klient zobrazil. Toto řešení umožňovalo zpracovávat data zadaná
uživatelem na straně serveru – tato metoda se nazývá CGI, Common Gateway Interface.
Skripty CGI mohou být napsány v jakémkoliv jazyce, který server zná, běžně to bývá Perl.
Skripty CGI tak umožnily vygenerovat webovou stránku na základě požadavku klienta za
běhu, nešlo už jen o statické stránky předem vytvořené a na serveru uložené. Klepnutí na
hypertextový odkaz tak klidně mohlo vést k tomu, že byla vytvořena nová webová stránka,
a ta potom na klientském počítači zobrazena. Této interakce se dalo využít u zpracování
anket, při nákupu ve virtuálním obchodu apod.
Používání skriptů CGI má však jednu velkou nevýhodu, a tou je běh na straně serveru.
Zpracováním dat je server hodně vytížen, zvláště sejde−li se na stránce více uživatelů, kteří
Internetový obchod Vltava kombinuje skripty a ASP (Active Server Pages)
zobrazí – HTML, Hypertext Markup Language. Tento jazyk je složen ze značek, které říkají
klientskému počítači, jak má data, která mu server pošle, zobrazit, kde bude jaký text a kde
odkazy na další stránky. Dnešní výpis zdrojového kódu moderní stránky (např. objednávky
na zboží v elektronickém obchodu) je sice na HTML postaven, prakticky se však původní
verzi vůbec nepodobá.
V průběhu času byl totiž jazyk HTML rozšířen tak, aby byla prohlížečům umožněna i další
činnost než jen tupé zobrazování dat a putování po odkazech. Na straně serveru se dal spustit
jazyk, který komunikoval přes prohlížeč s klientem a na základě jeho požadavků zpracoval
výsledek, který potom klient zobrazil. Toto řešení umožňovalo zpracovávat data zadaná
uživatelem na straně serveru – tato metoda se nazývá CGI, Common Gateway Interface.
Skripty CGI mohou být napsány v jakémkoliv jazyce, který server zná, běžně to bývá Perl.
Skripty CGI tak umožnily vygenerovat webovou stránku na základě požadavku klienta za
běhu, nešlo už jen o statické stránky předem vytvořené a na serveru uložené. Klepnutí na
hypertextový odkaz tak klidně mohlo vést k tomu, že byla vytvořena nová webová stránka,
a ta potom na klientském počítači zobrazena. Této interakce se dalo využít u zpracování
anket, při nákupu ve virtuálním obchodu apod.
Používání skriptů CGI má však jednu velkou nevýhodu, a tou je běh na straně serveru.
Zpracováním dat je server hodně vytížen, zvláště sejde−li se na stránce více uživatelů, kteří
Internetový obchod Vltava kombinuje skripty a ASP (Active Server Pages)
<< Home