Většinou

se však získal pouze prototyp, který dobře vypadal, ale nic nedělal, nebo jen velmi málo. "Dělání"
neboli funkčnosti do aplikace zabudovával vývojář, pomocí programového kódu. Byla to druhá hlavní
inovace, která přišla s Visual Basicem, programování založené na událostech. Událostí se obvykle rozumí nějaká
akce uživatele (nebo systému) při běhu programu a reakci naprogramujete jako událostní proceduru objektu
(také to platí jistým způsobem i nadále).
Aby se o programovacím jazyku mohlo tvrdit, že je objektově orientovaným programovacím jazykem,
musí splňovat určité požadavky. Je třeba říci, že Visual Basic až do verze 6.0 včetně takovým jazykem nebyl.
Pouze mnohé úlohy řešil v podobném stylu jako objektově orientované jazyky (C++, Java apod.). Říkalo se,
že se ve Visual Basicu používá objektově orientovaný přístup k programování.