kde

ITd . . . je intenzita po průchodu tloušťkou d;
IT0 . . . je počáteční intenzita;
a . . . je činitel útlumu.
Pokud je a.d < 0.5 je možno uvedený vztah nahradit lineárním výrazem
ITd = IT0 .(1 - a.d) .
Při a.d < 0.2 lze útlum zadedbat.
Stínování.
Pod pojmem stínování (shading) rozumíme vykreslování barevných objektů různými odstíny barev. Pomocí stínování lze odlišit křivosti ploch a tím docílit lepšího prostorového vjemu. Příkladem může být průmět kulové plochy. (Příklad: PRUPLO) . Jednoduchý způsob stínování spočívá na principu rozdělení resp. nahrazení plochy rovinnými záplatami. Tyto plochy mají jedinou normálu. Podle této normály je vypočítán jeden barevný odstín resp. stupeň šedi. Tímto stupněm je potom vyplněna celá ploška.
Pro kresbu hranatých těles tento způsob vystačí. U ostatních - oblých těles - nestačí. Zde je více nebo méně znatelná aproximace oblé plochy rovinnými ploškami. Pro tyto případy jsou vyvýjeny metody, které tento negativní jev odstraňují nebo alespoň zmírňují. V literatuře jsou nazývány inkrementační stínovací metody. Jsou založeny na hodnotách na okrajích resp. vrcholech plošek. Ostatní pixely uvnitř plošky jsou interpolovány v závislosti na rozdílech na okrajích s ohledem na normálu plošky.