Defragmentace pevného disku

Ať se vám to líbí, nebo ne, dříve nebo později bude téměř každý z uživatelů Windows nucen
defragmentaci pevného disku provést. Defragmentace vás nebude zajímat snad pouze v případě, že vaše
práce s počítačem se omezuje na občasné napsání dopisu nebo práci s jednoduchým programem,
neinstalujete žádné nové aplikace a nepřipojujete žádná zařízení... Pokud ale máte v rodině „počítačového
hráče“ nebo pracujete s počítačem velmi intenzivně, bude jenom dobře, pokud si zvyknete na pravidelné
provádění defragmentace pevného disku.
Ve stručnosti si řekneme,v čem je problém. Při práci s počítačem dochází k neustálému přesouvání dat
z pevného disku do paměti počítače a zpět. Na disk se zapisují data, která aplikace potřebují odložit, aby si
uvolnila paměť pro aktuálně prováděné úlohy, a která budou nakonec smazána při ukončení běhu aplikace.
Vy sami ukládáte nové soubory, jiné mažete. Při instalaci aplikací se na pevný disk ukládá množství dat. Už
při vlastním spuštění počítače se na pevný disk zapisují údaje, které se při dalším spuštění přepíší nebo doplní...
Stav pevného disku se tedy neustále mění. Vzhledem k omezené velikosti disku bude systém dříve nebo
později nucen využívat i mezery mezi stávajícími soubory, které se objevily po smazání některých nepotřebných
dat z disku. Po čase dojde k tomu, že na disku nebude dostatečně velké souvislé místo pro uložení
velkého souboru a proto bude tento soubor rozložen – fragmentován – na menší části, s tím, že každá část
má uloženu informaci, kde je navazující kousek.
D e f r a g m e n t a c e p e v n é h o d i s k u


Pokud budete dlouhodobě pracovat ve Windows bez provedené defragmentace (zejména v případě práce
s náročnými aplikacemi typu CorelDRAW, MS Office, Photoshop...) bude postupně volný prostor na disku
rozčleněn na stále menší a menší souvislé plochy a výsledkem toho bude zpomalování práce aplikací, jejich
častější padání a řada jiných problémů. Může dokonce dojít k tomu, že ačkoliv např. v aplikaci Tento počítač
zjistíte, že na disku je dostatek volného prostoru, odmítnou některé aplikace pracovat s hlášením, že nemohou
zapisovat na disk, protože na něm není dostatek místa. To může být způsobeno tím, že největší souvislé
volné místo na disku je tak malé, že ho aplikace nepoužije.
Poznámka: pokud píšu „souvislé místo na disku“ znamená to souvislé v tom smyslu, jak to vidí počítač.
Z hlediska počítače znamená souvislé to, k čemu může souvisle přistupovat (číst nebo zapisovat). Pro počítač
jsou tedy souvislá data ve skutečnosti na pevném disku určitým způsobem proložena. To nás ale nemusí zajímat.
Proces defragmentace umožňuje provést nápravu uvedeného problém ve dvou stupních: jednak provede
pospojování částí souborů do souvislého bloku a současně provede posunutí částí souborů na pevném disku
tak, aby se spojilo volné místo roztroušené po celém disku do jedné volné plochy.
Poznámka: starší verze programu pro defragmentaci umožňovaly provést odděleně oba kroky: buďto pouze
spojit volné místo nebo pospojovat i soubory.
Před spuštěním defragmentace proveďte následující kroky:
• smažte vše, co budete chtít z disku odstranit;
• vysypte Koš;
• ukončete všechny aplikace, včetně např. antivirového programu (pokud se při spuštění defragmentace
nedokáže vypnout sám);

Hlášení antivirového
programu o ukončení
aktivity.
• odhlaste se případně i ze sítě;
• proveďte kontrolu a nápravu chyb v jednotce programem ScanDisk příkazem Start > Programy > Příslušenství
> Systémové nástroje > ScanDisk (nebo jinou podobnou rutinou).
Vlastní defragmentaci spustíte příkazem Start > Programy > Příslušenství > Systémové nástroje > Defragmentace
pevného disku.
Nejprve se otevře dialogové okno, ve kterém
můžete zvolit jednotku pevného disku,
která se bude upravovat.
Tlačítkem Nastavení upřesníte režim defragmentace.
V okně Nastavení defragmentace můžete
rozhodnout o:
• provedení kontroly chyb v jednotce zaškrtnutím
políčka Zjišťovat chyby na
disku. Vhodnější je však jistě spuštění
samostatného programu ScanDisk, jak
jsem uvedl již dříve.
• optimalizaci spouštění programů pokud
zaškrtnete políčko Urychlit spouštění
programů uspořádáním souborů...
Z vlastní zkušenosti nedoporučuji spouštět defragmentaci v režimu Urychlit spouštění programů. Tento
režim využívá program „pro sledování vnitřních věcí“ Windows Task Monitor (sledování spuštěných úloh).
Proces Taskmon najdete mezi spuštěnými procesy a jeho úkolem je sledovat běh aplikací a vytvářet o nich
záznamy ve formě tzv. log souborů.
Tyto soubory si můžete prohlédnout, jejich jméno je tvořeno názvem aplikace a příponou lg plus písmeno
disku, kde je aplikace uložena, třeba Excel.lgc. Najdete je v adresáři Windows\applog. Na základě všech
těchto posbíraných údajů provede program pro defragmentaci optimalizaci rozmístění souborů na disku tak,
K o n t r o l a d i s k u a d e f r a g m e n t a c e

aby přístup ke všem potřebným částem byl co možná nejrychlejší. Tato optimalizace znamená velké prodloužení
vlastní doby defragmentace a její přínos je otázkou – nic vám ale nebrání vše si vyzkoušet.
Nastavení, které provedete můžete pomocí přepínačů Toto nastavení používat označit jako dočasné,
pouze pro tuto defragmentaci, nebo jako trvalé.
Jste-li s nastavením spokojeni, klepněte na OK a vrátíte se do základního okna s možností výběru jednotky
pro defragmentaci. Klepněte na OK a tím jste defragmentaci spustili.
V tomto jednoduchém okně
můžete sledovat postup defragmentace.
Tlačítko Ukončit
skončí proces defragmentace,
tlačítko Pozastavit ho pouze
dočasně přeruší a budete ho
moci znovu spustit.
V podstatě je možné pustit defragmentaci i při nepřerušené práci, ale budete chtít po počítači sisyfovskou
práci – až bude mít část disku uklizenu, běžící aplikace tam něco zapíše a defragmentace může začít
znovu. Vřele doporučuji pustit defragmentaci podle dříve v této části uvedených doporučení především
ukončit všechny aplikace.
Tlačítko Podrobnosti přepne zobrazení do grafického režimu, kdy se zobrazuje podrobně činnost přemisťování
souborů. Doporučuji si jednou toto zobrazení prohlédnout, abyste si ujasnili, jak váš disk asi vypadá
po delší práci, a dále toto zobrazení nepoužívat, protože to při vlastní defragmentaci zdržuje.
Ukázka okna se zobrazením podrobností o průběhu defragmentace je uvedena na začátku tohoto tipu.