Ako zapnúť v Microsoft Word tzv. Live Scrolling ??
(alebo tiež priebežné posúvanie textu)
Ak bežne skúšate posúvať text pomocou scrollbaru na pravej strane pomocou
ľavého tlačidla myši, nevidíte, ako sa text posúva.
Zmenu uvidíte až po pustení tlačidla myši.
Použitím tohto triku budete môcť priebežne sledovať,
kde sa v texte nachádzate aj bez pustenia tlačidla.

Nájdite kľúč
[HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Office\[Office Version]\Word\Options].
Položka [Office Version] môže byť rôzna.
Je to spravidla 8.0, 9.0 alebo 10.0 v závislosti od verzie kancelárskeho balíka Office.
Otvorte tú, v ktorej sa nachádza podkľúč Word.
Niekedy je potrebné vytvoriť aj podkľúč Options.
Teraz vytvorte premennú s názvom LiveScrolling typu STRING a nastavte jej hodnotu na 1.
Pôvodný stav dosiahnete nastavením hodnoty na 0.

Rady

Obnovovaci frekvence monitoru ve hrach pod openGL (defaultne 60Hz) se da zmenit editaci registru ve vetvi :
[HKEY_LOCAL_MACHINE\System\ControlSet001\Services\nv4\Device0]
"NV11_Modes" (Geforce2 MX-400)

tipy a triky

v regedit.exe :
HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\NVIDIA Corporation\Global\NVTweak
pridej tam hodnotu DWORD s nazvem CoolBits a prirad ji hodnotu 3.
Potom se ti v ovladacich (vlastnosti plochy->nastaveni->...) objevi zalozka pro zmenu frekvenci.

PS: Pokud klic NVTweak neexistuje, tak si ho zaloz.

tipy a triky

Ještě než se pustíte do úprav, musíte být přihlášen jako Administrator (resp. jako uživatel s právy správce systému). Program InCD musí být odinstalován (poté je doporučeno restartovat počítač). Stáhněte si soubor nerouser.zip (http://www.cdr.cz/files/software/Ahead/nerouser.zip)(24kB)

1. Rozbalte zip a soubory nahrajte do adresáře Nero\Misc (většinou asi \Program Files\ahead\Nero\Misc).
2. Pravým tlačítkem myši klikněte na souboru NeroSecurity.inf dejte a vyberte příkaz Install.
3. V Control Panel -> Administrative Tools spusťte službu NeroSVC (klikněte na položce pravým tlačítkem myši a vyberte příkaz Run).
4. Spusťte program Nero a v nabídce File -> Preferences vyberte záložku Security, na níž můžete přidělit vypalovací práva zvolené skupině uživatelů.
Někdy se může stát, že se u síťových disků objeví červená značka X, přestože disky jsou dostupné. V takovém případě stiskněte v Exploreru klávesu F5. Zmizí-li červené značky, pokračujte bodem 11. V opačném případě pokračujte bodem 5.
5. Aby bylo možné tyto červené značky odstranit, je třeba službu NeroSVC přihlásit pod uživatelským účtem s právy správce systému.
6. Ukončete službu NeroSVC (klikněte na položce pravým tlačítkem myši a vyberte příkaz End).
7. Aby tyto červené značky u síťových disků zmizely, je potřeba program Nero spustit a hned zase ukončit (ale Explorer v programu Nero musí být alespoň chvíli aktivní).
8a. Dvakrát klikněte na NeroSVC.
8b. Jděte na Log On.
8c. Zvolte přepínací tlačítko This account.
8d. Zde zadejte uživatelské jméno správce místního počítače (ne správce sítě) nebo jiného uživatele s právy správce systému a zadejte a potvrďte také heslo.
8e. Potvrďte, ale okno Services ještě nezavírejte.
9. Pokud v seznamu v dialogu Control Panel -> Administrative Tools -> Local Security Policy -> Local Policies -> User Rights Assignment -> Log On As Service ještě není uvedený uživatel (nebo skupina, do které patří), kterého jste zadali v bodě 8d), přidejte jej a zavřete dialog.
10. Spusťte službu NeroSVC - viz bod 4.
11. Nyní již může každý uživatel, patřící do skupiny zadané v bodě 4, vypalovat.

tipy a triky

Ako sa dajú v Media Playeri sprístupniť funkcie pre DVD.
Otvorte kľúč
[HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\MediaPlayer\Player\Settings]
a vytvorte novú premennú typu STRING s názvom EnableDVDUI.
Nastavte jej hodnotu na yes.

tipy a triky

Keď už sme pri programako sa dá premenovať názov okna podobne, ako to bolo pri Windows Exploreri.
V kľúči
[HKEY_CURRENT_USER\Software\Policies\Microsoft\WindowsMediaPlayer]
vytvorte premennú typu STRING s názvom TitleBar a ako jej hodnotu nastavte
požadovaný reťazec.

Jak na počítač

Media Player sa pokúsi pri existencii novej verzie stiahnuť ju z Internetu.
Pomocou GUI sa podľa môjho názoru táto možnosť prakticky nedá odstrániť,
iba obmedziť, resp. oddialiť. V registroch to však ide.
Skúste tento kľúč:
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\MediaPlayer\PlayerUpgrade].
Vytvorte premennú typu STRING s názvom AskMeAgain a nastavte hodnotu na no.
Výzva na upgrade by sa vám už nemala nikdy objavovať.

programy

ako odstrániť z programu Media Player často nepotrebné položky Radio Bar,
Media Favorites a Finding New Station.

Otvorte kľúč [HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Policies\Microsoft\WindowsMediaPlayer].
Teraz vytvorte premenné typu DWORD s názvami NoRadioBar, NoMediaFavorites,
NoFindNewStations a nastavte ich hodnoty na 1.
Nastavenie na 0 obnoví pôvodné nastavenia.

Jak na XP

DisablePagingExecutive
Zmena hodnoty z nuly na 1 sa prejaví len na systémoch, ktoré majú viac ako 128 MB RAM, pretože toto nastavenie
používa významnú časť systémových zdrojov počítača. Keď nastavíte hodnotu na číslo [1], systém zabráni
stránkovaniu „executive“ súborov, čo zrýchli OS a chod väčšiny programov.



ClearPageFileAtShutdown
Nastavením hodnoty na [1] sa pri každom vypnutí počítača vymažú dáta z pamäte, tento úkon, ale výrazne spomalí
vypínanie počítača. Ak patríte k tým viac paranoidným užívateľom, táto „utilitka“ vás ešte viac upokojí.



IoPageLockLimit
Táto hodnota limituje maximálne množstvo kilobytov, ktoré môžu byť „uzamknuté“ pre Input/Output operácie--transfer
jednotlivých súborov. Pre Windows XP je väčšinou nastavená hodnota 0, niekde sa môže objaviť aj 512 KB či 0,5.
Optimálna hodnota čísla sa vypočíta podľa vzorca X*1048576, čo je 1024*1024 bytov. X sa udáva v megabytoch.
Táto zmena sa ale hodí skôr pre počítače, ktoré zdieľajú dáta v sieti príp. sa používajú na rôzne serverové účely.



Na záver ešte jeden trik. Windows Explorer cachuje DLL súbory (Dynamic Link Libraries) do pamäte po dobu,
dokedy tieto aplikácie, používajúce DLLká, nie sú zatvorené. To zbytočne zaťažuje pamäť.
Preto pôjdeme do HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Explorer.
Vytvoríme nový DWORD s názvom „AlwaysUnloadDLL“ a nastavíme defaultnú hodnotu na 1. Tak už Windows
nebude cachovať DLL súbory do pamäte.

Windows XP

Windows XP síce vyžadujú pomerne dosť pamäte, Microsoft odporúča minimálne 128 MB, no pokiaľ majú Xpčka tejto
„šťavy“ dostatok, dajú sa s ňou, teda s tou pamäťou, robiť zaujímavé veci. Nasledujúce úkony budú vyžadovať zásah
do registrov, preto ich odporúčam vykonávať len tým skúsenejším. Ako základ si zoberieme cestu do registrov:



HKEY_LOCAL_MACHINE/SYSTEM/CurrentControlSet/Control/Session Manager/Memory Management



LargeSystemCache
Táto hodnota je defaultne nastavená na [0], ak ju zmeníme na [1] v podstate tým povieme operačnému systému, aby
uvoľnil 4 MB systémovej pamäte, ktorá je inak vyhradená pre „disk caching“, pre file system caching.
Týmto spôsobom vlastne operačný systém cachuje kernel OS do pamäte, takže aplikácie sa stavajú rýchlejšími
a dostupnejšími. Podľa Microsoftu je hodnota [0] odporúčaná pre serverové aplikácie, ktoré vyžadujú svoje vlastné
cachovanie, ide napr. o SQL Server, príp. IIS. Táto hodnota je napr. defaultne zapnutá u Windows 2000 Server.
Ak zmeníte hodnotu na 1, váš systém bude spotrebúvať viac pamäte, čo môže na druhej strane spomaliť iné
procesy--napr. SQL či IIS. Pre užívateľa, ktorý nevyužíva serverové aplikácie môže táto zmena znamenať výrazné
zvýšenie rýchlosti aplikácii.

T i p y a t r i k y p r o W i n d o w s 9 5 / 9 8 / M e

Kdo vysypává koš?
Nevím, jak u vás, ale u nás je otázka: „Kdo má vysypávat koš?“ poměrně častá. Ve Windows je to jednoduché
– koš si vysypáváte sám. Ale vážně: ve Windows existuje (jak jistě víte) Koš. Do Koše se přesouvají
všechny soubory, které jste se rozhodli zrušit. To má svoje výhody i nevýhody. Výhodou je skutečnost,
že soubor není definitivně zrušen a můžete ho obnovit. Nevýhodou je to, že i po zrušení souboru vám tyto
zrušené soubory zabírají místo na pevném disku.
Je třeba vědět, že vlastnosti Koše si můžete individuálně nastavit podle svých potřeb. Přepněte se na
zobrazení plochy a klepněte pravým tlačítkem myši na ikonu Koš.
V okně Koš – vlastnosti je několik karet, jedna
pro každý pevný disk (nebo samostatný oddíl
pevného disku) a jedna karta pro celkové nastavení.
Klepněte nejprve na ouško karty Globální nastavení.
První rozhodnutí je, zda budete koše pro
jednotlivé jednotky konfigurovat stejně nebo na
každé jednotce samostatně. Individuální nastavení
má svoje výhody, protože např. na jednotce,
kterou budete používat jako archivní médium,
nebudete třeba koš potřebovat vůbec, naopak na
pracovním disku se vám může hodit větší objem
koše.
Pokud zvolíte přepínač Konfigurovat jednotky nezávisle,
budete moci nastavit individuálně vlastnosti
koše na jednotlivých kartách pro každou
jednotku.
Na obrázku je použito jednotné nastavení společné
pro všechny jednotky bez výjimky.
Pokud u koše zaškrtnete tlačítko Nepřesouvat soubory do koše... budou soubory, které zrušíte, ihned
rušeny a nebudou do odpadkového koše přesunuty. Toto nastavení je poměrně nebezpečné, protože vám nedává
možnost běžnými prostředky nechtěně zrušený soubor obnovit. V každém případě při zaškrtnutí tohoto
políčka použijte i volbu Při odstraňování zobrazit žádost o potvrzení. Je to záchranná brzda, kdy se ještě můžete
rozmyslet, zda soubor skutečně odstranit nebo ne. Naopak, pokud se rušené soubory přesouvají do koše,
má smysl nepožadovat potvrzení při odstraňování souborů, protože si tím urychlíte práci a vždy máte
možnost se ke zrušenému souboru vrátit zpět.
V případě, že není zatrženo políčko Nepřesouvat soubory do koše..., můžete pomocí jezdce nastavit
v procentech velikost prostoru na disku, který bude vyhrazen pro rušené soubory. Standardně se používá
hodnota 10%, ale u velkých disků by to byla asi hodnota zbytečně veliká, myslím, že postačí velikost koše
asi do 200-300 MB, záleží ale na velikost souborů, se kterými pracujete.

T i p y a t r i k y p r o W i n d o w s 9 5 / 9 8 / M e

Pokud prostor následně uvolníte, nebo jste funkci dříve zakázali, zprovozníte ji následujícím postupem:
• Otevřete okno Systém – vlastnosti, kartu Výkon (použijte buďto příkaz Start > Nastavení > Ovládací
panely > Systém > Výkon nebo klepněte pravým tlačítkem myši na ikonu Tento počítač na ploše
a z místní nabídky vyberte Vlastnosti a následně kartu Výkon).
• Na kartě Výkon klepněte na tlačítko Systém souborů:
Na kartě Pevný disk je nastavena velikost
místa na disku, kterou je možné
využít pro ukládání dat pro
obnovení systému. Nejmenší hodnotou
je 200 MB. Největší hodnotou je
asi 15% celkové kapacity disku.
Čím větší hodnotu zvolíte, tím častěji
může systém automaticky vytvářet
systémové body přerušení. Pokud
není údaj o velikost místa na disku
uveden a celá položka je pouze šedivá
a přitom na disku je místa dostatek,
není funkce Obnovy povolena.
Klepněte na ouško karty Poradce při
potížích a zrušte zaškrtnutí políčka
Zakázat obnovení systému.
• Pokud obráceně nebudete chtít body obnovení systému ukládat, položku Zakázat obnovení systému zaškrtněte.
Systém si vyžádá restart a soubory, ve kterých byly uloženy dřívější záznamy o konfiguracích
pro body obnovení ve složce C:\_Restore budou smazány.
V e W i n d o w s M e z m i z e l M S - D O S ?

Ve Windows Me zmizel MS-DOS?
Více méně ano i ne. Řadu možností práce v MS-DOSu, které byly dostupné v předchozích verzích Windows
98/95 ve Windows Me již nenajdete. Chybí např. možnost restartu systému v režimu MS-DOS:
Vlevo je obrázek z Windows Me, vpravo tentýž dialog z Windows 98 SE. Jak vidíte, možnost spuštění
pouze v režimu MS-DOS v případě Windows Me chybí.
Na první pohled vám bude chybět i položka Příkazový řádek v nabídce Start > Programy. Hledejte ji nyní
pod nabídkou Start > Programy > Příslušenství.
Kde je Sysedit?
Pokud jste zvyklí pracovat se systémovými soubory *.ini s programem sysedit.exe, budete ho ve Windwos
Me marně hledat. Místo toho použijte aplikaci msconfig.exe, nejjednodušeji spuštěním pomocí Start >
Sustit. Zobrazí se okno, ve kterém můžete editovat soubory system.ini i win.ini.
Editace je jednoduchá: zaškrtnutím
políčka řídíte zahrnutí nebo
odstranění položky ze souboru.
Pokud potřebujete přidat novou
položku, použijte tlačítko Nový.
Polohu položky můžete měnit
tlačítky Přesunout nahoru/dolů.

tipy a triky

• Příkazem Start > Programy > Příslušenství > Systémové nástroje > Obnovení systému otevřete základní
okno Obnovení systému:
• Vedle základních informací o systému obnovování v levé části okna, jsou vpravo umístěny přepínače,
kterými zvolíte další postup. Můžete vytvořit nový bod obnovení, použít existující bod obnovení nebo
(pokud jste obnovení provedli) toto obnovení odstranit.
• Pokud se rozhodnete vytvořit nový bod obnovení, klepněte na příslušný přepínač a potom na tlačítko
Další.
• Budete mít možnost zadat krátkou popisku, abyste se mohli snadněji zorientovat, jakému stavu tento bod
obnovení odpovídá:
O b n o v e n í s y s t é m u n e f u n g u j e

• Další postup je již snadný – klepněte na tlačítko Další a to je vše. Nemusíte se ani starat o datum nebo
čas, vše se automaticky uloží.
• V případě potřeby obnovit někdy později stav počítače, postačí vybrat v okně Obnovení systému přepínač
Obnovit předchozí stav počítače.
• Dostanete se do okna, ve kterém si vyberete datum, kdy byl bod obnovení vytvořen:
• Pro daný den se zobrazí body obnovení, které jsou k dispozici. V příkladu na obrázku se jedná o jeden
ručně vytvořený bod obnovení a jeden bod, který automaticky vytvořil systém. Zvolte bod, ke kterému
se budete chtít vrátit a klepněte na tlačítko Další. A to je v podstatě vše.
• Doporučuje se jak při vytváření bodu obnovení, tak i při vlastní obnově systému ukončit všechny aplikace.
• Je důležité vědět, že obnova se týká konfigurace, nikoliv třeba dokumentů, které jste od doby bodu obnovení
vytvořili. Tyto dokumenty samozřejmě ztraceny nebudou. Problém ale vznikne, pokud jste mezi
tím nainstalovali jinou aplikaci nebo hardware. Pokud jste si nevytvořili bod obnovení a nevytvořil ho
automaticky ani systém, musíte se rozhodnout, zda změny provedené po vytvoření bodu obnovy obětujete
nebo ne. Problém určitě vznikne tehdy, pokud byste chtěli nadále pracovat se soubory, které jsou ale
přidruženy k aplikaci, kterou jste při obnovení systému ztratili. V takovém případě budete muset buďto
zvolit jiný bod přerušení, nebo aplikaci znovu nainstalovat.
Obnovení systému nefunguje
Funkce obnovení systému se nainstaluje společně s instalací Windows Me, nemusí ale být spuštěna. Tato
funkce vyžaduje minimálně 200 MB volného prostoru na disku a pokud tento prostor k dispozici není,
nebude funkce aktivní.

• Klepněte na ouško karty Výkon a následně na tlačítko Virtuální paměť.
V dialogovém okně Virtuální paměť
je standardně vybrán přepínač Virtuální
paměť nastaví systém Windows.
Pro změnu nastavení označte přepínač
Virtuální paměť nastaví uživatel.
• V polích Pevný disk, Nejméně a Nejvíce vidíte aktuální nastavení, které můžete změnit. Nejprve vyberte
z rozbalovacího seznamu Pevný disk nové umístění odkládacího souboru. Máte-li více disků, zvolte ten,
který jednak disponuje dostatečným volným prostorem a současně je to i disk s rychlým přístupem.
Základní informací o volném místě vidíte přímo v seznamu dostupných
disků.
• Pokud v poli Nejvíce zadáte hodnotu odpovídající právě zobrazenému volnému místu na vybraném disku,
bude se tato hodnota upravovat podle aktuálního stavu na disku.
• Pokud máte dostatek místa a chcete zrychlit přístup k odkládacímu souboru, nastavte hodnoty Nejméně
a Nejvíce stejně. Tím se prostor, který je na disku vyhrazený pro odkládací prostor, nebude uvolňovat
a bude v zadané velikosti plně rezervován pouze pro odkládání dat. Přístup k takovému odkládacímu
souboru je rychlejší než v případě proměnné velikosti vyhrazeného místa při zadaných různých hodnotách
Nejméně a Nejvíce.
NIKDY nezaškrtávejte Zakázat virtuální paměť. Mohlo by se stát, že počítač bude mít problémy se vůbec
rozběhnout a pravděpodobně nespustíte žádný program.
Instalujete nový SW/HW? – Použijte záchytné body!
Každá instalace nemusí být zcela bezproblémová. Pouze některé aplikace se vás zdvořile dotáží, zda
mají při instalaci nahradit, zachovat nebo alespoň archivovat staré soubory. Windows nyní přichází
s možností vytvořit si tzv. záchytné body, tj. stavy konfigurace, ke kterým je možné se bezpečně vrátit a obnovit
tak fungující stav před provedenými změnami.
Použití je velmi jednoduché:
T i p y a t r i k y p r o W i n d o w s 9 5 / 9 8 / M e

Kontrola disku a defragmentace

Standardem při kontrole disku a defragmentaci souborů by se vám měl stát tento postup:
otevřete okno Tento počítač (nebo Průzkumník);
pravým tlačítkem klepněte na ikonu některého pevného diku vašeho počítače;
V místní nabídce
vyberte příkaz
Vlastnosti.
V dialogovém okně, které se otevře, klepněte na ouško karty Nástroje:


Na této kartě vidíte dva panely – jeden informuje
o stavu kontroly chyb na vybraném disku,
druhý o poslední provedené
defragmentaci.
Doporučuji před spuštěním defragmentace
vždy provést kontrolu chyb, proto klepněte na
tlačítko Zkontrolovat.
Defragmentaci disku spusťte teprve po úspěšném proběhnutí kontroly disku. Vlastní defragmentaci zahájíte
klepnutím na tlačítko Defragmentovat. V tomto případě se obejde možnost nastavení parametrů defragmentace
tak, jak jsme si v předchozí části ukázali, a defragmentace disku bude ihned spuštěna.
Pokud se chcete přesvědčit nebo změnit nastavení parametrů defragmentace, použijte místo tohoto postupu
spuštění příkazem Start > Programy > Příslušenství > Systémové nástroje > Defragmentace pevného
disku viz předchozí tip.
Přemístění odkládacího souboru
Častým případem je tato situace: koupíte standardní počítačovou sestavu a postupně ji vylepšujete.
Vzhledem k tomu, jak se dnes vyvíjejí ceny např. pevných disků, se možná rozhodnete k původnímu pevnému
disku dokoupit druhý, často výrazně větší disk. Problémem je to, že pokud budete chtít použít nový
větší disk jako systémový disk, budete muset řešit otázku přeinstalace systému a možná i většiny aplikací.
Můžete sice experimentovat s přenesením různých systémových souborů, ale jako nejschůdnější se asi nakonec
ukáže nová instalace. Windows a aplikace pro Windows jsou známé nejen svými nároky na paměť,
ale i na vlastní diskový prostor a ideální řešení by bylo přeinstalovat vše na nový disk a menší starší disk
používat jako pracovní nebo záložní medium.
Může se ale stát, že nová instalace nebude z jakéhokoliv důvodu možná, nebo, že bude stačit přesunout
na nový disk jenom datové soubory a pracovní prostory jednotlivých aplikací, a vše by mohlo nějakou dobu
zůstat při starém. Vedle adresářů a souborů, které dokážete přesunout klasickými metodami pomocí Průzkumníka
nebo nástroje Tento počítač, je možné přemístit i jeden z největších souborů na disku – odkládací
(swapovací) soubor Win386.swp. Dříve než se pustíte do práce, ukliďte si cílový disk: zlikvidujte nepotřebné
soubory a spusťte defragmentaci (viz samostatný tip na toto téma).
Odkládací soubor nelze přemístit běžnými nástroji pro práci se soubory a je nutno použít následující postup:
Otevřete okno Systém – vlastnosti (buďto příkazem Start > Nastavení > Ovládací panely > Systém nebo
klepněte pravým tlačítkem myši na ikonu Tento počítač na pracovní ploše a zvolte Vlastnosti).
I n s t a l u j e t e n o v ý S W / H W ? – P o u ž i j t e z á c h y t n é b o d y !

Defragmentace pevného disku

Ať se vám to líbí, nebo ne, dříve nebo později bude téměř každý z uživatelů Windows nucen
defragmentaci pevného disku provést. Defragmentace vás nebude zajímat snad pouze v případě, že vaše
práce s počítačem se omezuje na občasné napsání dopisu nebo práci s jednoduchým programem,
neinstalujete žádné nové aplikace a nepřipojujete žádná zařízení... Pokud ale máte v rodině „počítačového
hráče“ nebo pracujete s počítačem velmi intenzivně, bude jenom dobře, pokud si zvyknete na pravidelné
provádění defragmentace pevného disku.
Ve stručnosti si řekneme,v čem je problém. Při práci s počítačem dochází k neustálému přesouvání dat
z pevného disku do paměti počítače a zpět. Na disk se zapisují data, která aplikace potřebují odložit, aby si
uvolnila paměť pro aktuálně prováděné úlohy, a která budou nakonec smazána při ukončení běhu aplikace.
Vy sami ukládáte nové soubory, jiné mažete. Při instalaci aplikací se na pevný disk ukládá množství dat. Už
při vlastním spuštění počítače se na pevný disk zapisují údaje, které se při dalším spuštění přepíší nebo doplní...
Stav pevného disku se tedy neustále mění. Vzhledem k omezené velikosti disku bude systém dříve nebo
později nucen využívat i mezery mezi stávajícími soubory, které se objevily po smazání některých nepotřebných
dat z disku. Po čase dojde k tomu, že na disku nebude dostatečně velké souvislé místo pro uložení
velkého souboru a proto bude tento soubor rozložen – fragmentován – na menší části, s tím, že každá část
má uloženu informaci, kde je navazující kousek.
D e f r a g m e n t a c e p e v n é h o d i s k u


Pokud budete dlouhodobě pracovat ve Windows bez provedené defragmentace (zejména v případě práce
s náročnými aplikacemi typu CorelDRAW, MS Office, Photoshop...) bude postupně volný prostor na disku
rozčleněn na stále menší a menší souvislé plochy a výsledkem toho bude zpomalování práce aplikací, jejich
častější padání a řada jiných problémů. Může dokonce dojít k tomu, že ačkoliv např. v aplikaci Tento počítač
zjistíte, že na disku je dostatek volného prostoru, odmítnou některé aplikace pracovat s hlášením, že nemohou
zapisovat na disk, protože na něm není dostatek místa. To může být způsobeno tím, že největší souvislé
volné místo na disku je tak malé, že ho aplikace nepoužije.
Poznámka: pokud píšu „souvislé místo na disku“ znamená to souvislé v tom smyslu, jak to vidí počítač.
Z hlediska počítače znamená souvislé to, k čemu může souvisle přistupovat (číst nebo zapisovat). Pro počítač
jsou tedy souvislá data ve skutečnosti na pevném disku určitým způsobem proložena. To nás ale nemusí zajímat.
Proces defragmentace umožňuje provést nápravu uvedeného problém ve dvou stupních: jednak provede
pospojování částí souborů do souvislého bloku a současně provede posunutí částí souborů na pevném disku
tak, aby se spojilo volné místo roztroušené po celém disku do jedné volné plochy.
Poznámka: starší verze programu pro defragmentaci umožňovaly provést odděleně oba kroky: buďto pouze
spojit volné místo nebo pospojovat i soubory.
Před spuštěním defragmentace proveďte následující kroky:
• smažte vše, co budete chtít z disku odstranit;
• vysypte Koš;
• ukončete všechny aplikace, včetně např. antivirového programu (pokud se při spuštění defragmentace
nedokáže vypnout sám);

Hlášení antivirového
programu o ukončení
aktivity.
• odhlaste se případně i ze sítě;
• proveďte kontrolu a nápravu chyb v jednotce programem ScanDisk příkazem Start > Programy > Příslušenství
> Systémové nástroje > ScanDisk (nebo jinou podobnou rutinou).
Vlastní defragmentaci spustíte příkazem Start > Programy > Příslušenství > Systémové nástroje > Defragmentace
pevného disku.
Nejprve se otevře dialogové okno, ve kterém
můžete zvolit jednotku pevného disku,
která se bude upravovat.
Tlačítkem Nastavení upřesníte režim defragmentace.
V okně Nastavení defragmentace můžete
rozhodnout o:
• provedení kontroly chyb v jednotce zaškrtnutím
políčka Zjišťovat chyby na
disku. Vhodnější je však jistě spuštění
samostatného programu ScanDisk, jak
jsem uvedl již dříve.
• optimalizaci spouštění programů pokud
zaškrtnete políčko Urychlit spouštění
programů uspořádáním souborů...
Z vlastní zkušenosti nedoporučuji spouštět defragmentaci v režimu Urychlit spouštění programů. Tento
režim využívá program „pro sledování vnitřních věcí“ Windows Task Monitor (sledování spuštěných úloh).
Proces Taskmon najdete mezi spuštěnými procesy a jeho úkolem je sledovat běh aplikací a vytvářet o nich
záznamy ve formě tzv. log souborů.
Tyto soubory si můžete prohlédnout, jejich jméno je tvořeno názvem aplikace a příponou lg plus písmeno
disku, kde je aplikace uložena, třeba Excel.lgc. Najdete je v adresáři Windows\applog. Na základě všech
těchto posbíraných údajů provede program pro defragmentaci optimalizaci rozmístění souborů na disku tak,
K o n t r o l a d i s k u a d e f r a g m e n t a c e

aby přístup ke všem potřebným částem byl co možná nejrychlejší. Tato optimalizace znamená velké prodloužení
vlastní doby defragmentace a její přínos je otázkou – nic vám ale nebrání vše si vyzkoušet.
Nastavení, které provedete můžete pomocí přepínačů Toto nastavení používat označit jako dočasné,
pouze pro tuto defragmentaci, nebo jako trvalé.
Jste-li s nastavením spokojeni, klepněte na OK a vrátíte se do základního okna s možností výběru jednotky
pro defragmentaci. Klepněte na OK a tím jste defragmentaci spustili.
V tomto jednoduchém okně
můžete sledovat postup defragmentace.
Tlačítko Ukončit
skončí proces defragmentace,
tlačítko Pozastavit ho pouze
dočasně přeruší a budete ho
moci znovu spustit.
V podstatě je možné pustit defragmentaci i při nepřerušené práci, ale budete chtít po počítači sisyfovskou
práci – až bude mít část disku uklizenu, běžící aplikace tam něco zapíše a defragmentace může začít
znovu. Vřele doporučuji pustit defragmentaci podle dříve v této části uvedených doporučení především
ukončit všechny aplikace.
Tlačítko Podrobnosti přepne zobrazení do grafického režimu, kdy se zobrazuje podrobně činnost přemisťování
souborů. Doporučuji si jednou toto zobrazení prohlédnout, abyste si ujasnili, jak váš disk asi vypadá
po delší práci, a dále toto zobrazení nepoužívat, protože to při vlastní defragmentaci zdržuje.
Ukázka okna se zobrazením podrobností o průběhu defragmentace je uvedena na začátku tohoto tipu.

Defragmentace pevného disku

Defragmentace pevného disku
Ať se vám to líbí, nebo ne, dříve nebo později bude téměř každý z uživatelů Windows nucen
defragmentaci pevného disku provést. Defragmentace vás nebude zajímat snad pouze v případě, že vaše
práce s počítačem se omezuje na občasné napsání dopisu nebo práci s jednoduchým programem,
neinstalujete žádné nové aplikace a nepřipojujete žádná zařízení... Pokud ale máte v rodině „počítačového
hráče“ nebo pracujete s počítačem velmi intenzivně, bude jenom dobře, pokud si zvyknete na pravidelné
provádění defragmentace pevného disku.
Ve stručnosti si řekneme,v čem je problém. Při práci s počítačem dochází k neustálému přesouvání dat
z pevného disku do paměti počítače a zpět. Na disk se zapisují data, která aplikace potřebují odložit, aby si
uvolnila paměť pro aktuálně prováděné úlohy, a která budou nakonec smazána při ukončení běhu aplikace.
Vy sami ukládáte nové soubory, jiné mažete. Při instalaci aplikací se na pevný disk ukládá množství dat. Už
při vlastním spuštění počítače se na pevný disk zapisují údaje, které se při dalším spuštění přepíší nebo doplní...
Stav pevného disku se tedy neustále mění. Vzhledem k omezené velikosti disku bude systém dříve nebo
později nucen využívat i mezery mezi stávajícími soubory, které se objevily po smazání některých nepotřebných
dat z disku. Po čase dojde k tomu, že na disku nebude dostatečně velké souvislé místo pro uložení
velkého souboru a proto bude tento soubor rozložen – fragmentován – na menší části, s tím, že každá část
má uloženu informaci, kde je navazující kousek.