tipy a triky

Ještě než se pustíte do úprav, musíte být přihlášen jako Administrator (resp. jako uživatel s právy správce systému). Program InCD musí být odinstalován (poté je doporučeno restartovat počítač). Stáhněte si soubor nerouser.zip (http://www.cdr.cz/files/software/Ahead/nerouser.zip)(24kB)

1. Rozbalte zip a soubory nahrajte do adresáře Nero\Misc (většinou asi \Program Files\ahead\Nero\Misc).
2. Pravým tlačítkem myši klikněte na souboru NeroSecurity.inf dejte a vyberte příkaz Install.
3. V Control Panel -> Administrative Tools spusťte službu NeroSVC (klikněte na položce pravým tlačítkem myši a vyberte příkaz Run).
4. Spusťte program Nero a v nabídce File -> Preferences vyberte záložku Security, na níž můžete přidělit vypalovací práva zvolené skupině uživatelů.
Někdy se může stát, že se u síťových disků objeví červená značka X, přestože disky jsou dostupné. V takovém případě stiskněte v Exploreru klávesu F5. Zmizí-li červené značky, pokračujte bodem 11. V opačném případě pokračujte bodem 5.
5. Aby bylo možné tyto červené značky odstranit, je třeba službu NeroSVC přihlásit pod uživatelským účtem s právy správce systému.
6. Ukončete službu NeroSVC (klikněte na položce pravým tlačítkem myši a vyberte příkaz End).
7. Aby tyto červené značky u síťových disků zmizely, je potřeba program Nero spustit a hned zase ukončit (ale Explorer v programu Nero musí být alespoň chvíli aktivní).
8a. Dvakrát klikněte na NeroSVC.
8b. Jděte na Log On.
8c. Zvolte přepínací tlačítko This account.
8d. Zde zadejte uživatelské jméno správce místního počítače (ne správce sítě) nebo jiného uživatele s právy správce systému a zadejte a potvrďte také heslo.
8e. Potvrďte, ale okno Services ještě nezavírejte.
9. Pokud v seznamu v dialogu Control Panel -> Administrative Tools -> Local Security Policy -> Local Policies -> User Rights Assignment -> Log On As Service ještě není uvedený uživatel (nebo skupina, do které patří), kterého jste zadali v bodě 8d), přidejte jej a zavřete dialog.
10. Spusťte službu NeroSVC - viz bod 4.
11. Nyní již může každý uživatel, patřící do skupiny zadané v bodě 4, vypalovat.

tipy a triky

Ako sa dajú v Media Playeri sprístupniť funkcie pre DVD.
Otvorte kľúč
[HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\MediaPlayer\Player\Settings]
a vytvorte novú premennú typu STRING s názvom EnableDVDUI.
Nastavte jej hodnotu na yes.

tipy a triky

Keď už sme pri programako sa dá premenovať názov okna podobne, ako to bolo pri Windows Exploreri.
V kľúči
[HKEY_CURRENT_USER\Software\Policies\Microsoft\WindowsMediaPlayer]
vytvorte premennú typu STRING s názvom TitleBar a ako jej hodnotu nastavte
požadovaný reťazec.

Jak na počítač

Media Player sa pokúsi pri existencii novej verzie stiahnuť ju z Internetu.
Pomocou GUI sa podľa môjho názoru táto možnosť prakticky nedá odstrániť,
iba obmedziť, resp. oddialiť. V registroch to však ide.
Skúste tento kľúč:
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\MediaPlayer\PlayerUpgrade].
Vytvorte premennú typu STRING s názvom AskMeAgain a nastavte hodnotu na no.
Výzva na upgrade by sa vám už nemala nikdy objavovať.

programy

ako odstrániť z programu Media Player často nepotrebné položky Radio Bar,
Media Favorites a Finding New Station.

Otvorte kľúč [HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Policies\Microsoft\WindowsMediaPlayer].
Teraz vytvorte premenné typu DWORD s názvami NoRadioBar, NoMediaFavorites,
NoFindNewStations a nastavte ich hodnoty na 1.
Nastavenie na 0 obnoví pôvodné nastavenia.

Jak na XP

DisablePagingExecutive
Zmena hodnoty z nuly na 1 sa prejaví len na systémoch, ktoré majú viac ako 128 MB RAM, pretože toto nastavenie
používa významnú časť systémových zdrojov počítača. Keď nastavíte hodnotu na číslo [1], systém zabráni
stránkovaniu „executive“ súborov, čo zrýchli OS a chod väčšiny programov.



ClearPageFileAtShutdown
Nastavením hodnoty na [1] sa pri každom vypnutí počítača vymažú dáta z pamäte, tento úkon, ale výrazne spomalí
vypínanie počítača. Ak patríte k tým viac paranoidným užívateľom, táto „utilitka“ vás ešte viac upokojí.



IoPageLockLimit
Táto hodnota limituje maximálne množstvo kilobytov, ktoré môžu byť „uzamknuté“ pre Input/Output operácie--transfer
jednotlivých súborov. Pre Windows XP je väčšinou nastavená hodnota 0, niekde sa môže objaviť aj 512 KB či 0,5.
Optimálna hodnota čísla sa vypočíta podľa vzorca X*1048576, čo je 1024*1024 bytov. X sa udáva v megabytoch.
Táto zmena sa ale hodí skôr pre počítače, ktoré zdieľajú dáta v sieti príp. sa používajú na rôzne serverové účely.



Na záver ešte jeden trik. Windows Explorer cachuje DLL súbory (Dynamic Link Libraries) do pamäte po dobu,
dokedy tieto aplikácie, používajúce DLLká, nie sú zatvorené. To zbytočne zaťažuje pamäť.
Preto pôjdeme do HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Explorer.
Vytvoríme nový DWORD s názvom „AlwaysUnloadDLL“ a nastavíme defaultnú hodnotu na 1. Tak už Windows
nebude cachovať DLL súbory do pamäte.

Windows XP

Windows XP síce vyžadujú pomerne dosť pamäte, Microsoft odporúča minimálne 128 MB, no pokiaľ majú Xpčka tejto
„šťavy“ dostatok, dajú sa s ňou, teda s tou pamäťou, robiť zaujímavé veci. Nasledujúce úkony budú vyžadovať zásah
do registrov, preto ich odporúčam vykonávať len tým skúsenejším. Ako základ si zoberieme cestu do registrov:



HKEY_LOCAL_MACHINE/SYSTEM/CurrentControlSet/Control/Session Manager/Memory Management



LargeSystemCache
Táto hodnota je defaultne nastavená na [0], ak ju zmeníme na [1] v podstate tým povieme operačnému systému, aby
uvoľnil 4 MB systémovej pamäte, ktorá je inak vyhradená pre „disk caching“, pre file system caching.
Týmto spôsobom vlastne operačný systém cachuje kernel OS do pamäte, takže aplikácie sa stavajú rýchlejšími
a dostupnejšími. Podľa Microsoftu je hodnota [0] odporúčaná pre serverové aplikácie, ktoré vyžadujú svoje vlastné
cachovanie, ide napr. o SQL Server, príp. IIS. Táto hodnota je napr. defaultne zapnutá u Windows 2000 Server.
Ak zmeníte hodnotu na 1, váš systém bude spotrebúvať viac pamäte, čo môže na druhej strane spomaliť iné
procesy--napr. SQL či IIS. Pre užívateľa, ktorý nevyužíva serverové aplikácie môže táto zmena znamenať výrazné
zvýšenie rýchlosti aplikácii.

T i p y a t r i k y p r o W i n d o w s 9 5 / 9 8 / M e

Kdo vysypává koš?
Nevím, jak u vás, ale u nás je otázka: „Kdo má vysypávat koš?“ poměrně častá. Ve Windows je to jednoduché
– koš si vysypáváte sám. Ale vážně: ve Windows existuje (jak jistě víte) Koš. Do Koše se přesouvají
všechny soubory, které jste se rozhodli zrušit. To má svoje výhody i nevýhody. Výhodou je skutečnost,
že soubor není definitivně zrušen a můžete ho obnovit. Nevýhodou je to, že i po zrušení souboru vám tyto
zrušené soubory zabírají místo na pevném disku.
Je třeba vědět, že vlastnosti Koše si můžete individuálně nastavit podle svých potřeb. Přepněte se na
zobrazení plochy a klepněte pravým tlačítkem myši na ikonu Koš.
V okně Koš – vlastnosti je několik karet, jedna
pro každý pevný disk (nebo samostatný oddíl
pevného disku) a jedna karta pro celkové nastavení.
Klepněte nejprve na ouško karty Globální nastavení.
První rozhodnutí je, zda budete koše pro
jednotlivé jednotky konfigurovat stejně nebo na
každé jednotce samostatně. Individuální nastavení
má svoje výhody, protože např. na jednotce,
kterou budete používat jako archivní médium,
nebudete třeba koš potřebovat vůbec, naopak na
pracovním disku se vám může hodit větší objem
koše.
Pokud zvolíte přepínač Konfigurovat jednotky nezávisle,
budete moci nastavit individuálně vlastnosti
koše na jednotlivých kartách pro každou
jednotku.
Na obrázku je použito jednotné nastavení společné
pro všechny jednotky bez výjimky.
Pokud u koše zaškrtnete tlačítko Nepřesouvat soubory do koše... budou soubory, které zrušíte, ihned
rušeny a nebudou do odpadkového koše přesunuty. Toto nastavení je poměrně nebezpečné, protože vám nedává
možnost běžnými prostředky nechtěně zrušený soubor obnovit. V každém případě při zaškrtnutí tohoto
políčka použijte i volbu Při odstraňování zobrazit žádost o potvrzení. Je to záchranná brzda, kdy se ještě můžete
rozmyslet, zda soubor skutečně odstranit nebo ne. Naopak, pokud se rušené soubory přesouvají do koše,
má smysl nepožadovat potvrzení při odstraňování souborů, protože si tím urychlíte práci a vždy máte
možnost se ke zrušenému souboru vrátit zpět.
V případě, že není zatrženo políčko Nepřesouvat soubory do koše..., můžete pomocí jezdce nastavit
v procentech velikost prostoru na disku, který bude vyhrazen pro rušené soubory. Standardně se používá
hodnota 10%, ale u velkých disků by to byla asi hodnota zbytečně veliká, myslím, že postačí velikost koše
asi do 200-300 MB, záleží ale na velikost souborů, se kterými pracujete.