Internet Explorer 5.0
Na obsah webu se díváme skrze program zvaný prohlížeč. Ten je vstupní branou do tohoto
virtuálního světa, proto musíte dobře znát jak se ovládá, abyste jej sami později mohli efek−
tivně využít jako tvůrci tohoto obsahu. V této kapitole vás stručně seznámím s programem
Internet Explorer 5.0, který je spolu s verzí 4.01 nejpoužívanějším prohlížečem na světě.
Už ve verzi 4.0 byl Internet Explorer velice kvalitním webovým prohlížečem. Integroval
v sobě kromě vlastního prohlížení webových stránek také mnoho dalších komponent, které
přinesly uživatelům webu snazší a jednodušší život. Program je ve verzi 5.0 stále kom−
plexnější, což jej dělá podstatně větším. Už to není jenom prosté prohlížení Internetu – je to
také e−mailový klient (Outlook Express), klient FTP, editor WYSIWIG HTML kódu (Frontpage
Express), přehrávač multimediálních souborů (Přehrávač záznamů) a hodně dalších malých
programů a plug−inů (zásuvné moduly).
V současné době je Internet Explorer nejlepším a nejrozšířenějším webovým prohlížečem.
Jeho konkurenti, kterých kdysi bylo jako máku, se dnes dají spočítat na prstech ruky a navíc
kvalit Exploreru nedosahují. Ač by se mohlo zdát, že se od poslední verze nezměnil, není to
pravda; výrazné změny proběhly zejména uvnitř. Tvář zůstala skoro stejná. Uživateli by se tak
mohlo zdát, že má v ruce jeden a týž produkt. I další profesionální programy (např. Office
2000) se na první pohled neliší, a přitom doznaly obrovských změn. Ovládání programů
zůstává stejné nejen proto, že si na něj lidé zvykli, ale proto, že je velmi blízké ideálu a tudíž
na něm není potřeba téměř nic měnit. I Windows zůstávají téměř stejná už od verze 95; dosta−
la se do stádia, kdy už není potřeba vylepšovat ovládání a vzhled, ale rozšiřovat funkce
a možnosti. Takže ačkoliv řada uživatelů (mezi něž jsem patřil i já) nepozná, že místo čtverky
má na počítači pětku, Internet Explorer 5.0 (verze 5.5 je už v přípravě a venku je první
betaverze) je novým produktem s mnoha novými vylepšeními. Proto se na tuto verzi přesed−
lat vyplatí.
POZNÁMKA: Internet Explorer 5 je integrován v operačních systémech Windows 98 Second
Edition a Windows 2000; pokud máte Windows 95 nebo Windows 98 prvního vydání, musíte
si Internet Explorer 5 nainstalovat dodatečně, instalace má necelých 70 MB a lze ji stáhnout
z adresy http://www.microsoft.com.

Visual Basic

je stejně jako Java vývojovým nástrojem, na němž lze postavit jakoukoliv
aplikaci. Omezen je však pro použití ve Windows, jeho otcem je totiž společnost Microsoft.
VB existuje ve dvou mutacích: Visual Basic pro tvorbu plnohodnotných programů, které běží
v prostředí Windows, a Visual Basic for Applications, který je určen pro programování
rozšiřujících možnost již existujících aplikací Microsoftu. Lze v něm např. programovat makra
pro programy Microsoft Office (Excel, Word, Outlook…).
Přestože oba zmíněné skripty vycházejí z těchto programovacích jazyků, společného za tu
dobu vývoje už mnoho nemají. Více než JavaScript Javě se podobá VBScript Visual Basicu.
V žádném případě však není nutné mít jakoukoliv znalost nějakého programovacího jazyka,
abyste se mohli naučit skripty používat; je to však pro vás malou výhodou.

Skripty a jejich využití

Ve zkratce tedy víme, co jsou skripty. Protože je tato kniha především o nich a o jejich propo−
jení na objekty prohlížeče, povíme si o nich něco více.
Skript je svým způsobem plnohodnotný programovací jazyk upravený tak, aby jej prohlížeč
stíhal překládat a provádět v reálném čase. Jde tedy o jazyk interpretovaný, nikoliv kompilo−
vaný, jako třeba Pascal nebo C++. Zatímco kompilované jazyky jsou před spuštěním
přeloženy do strojového kódu, který je následně spuštěn, skript je prováděn přímo ze svého
zdrojového kódu. Do zdrojového textu webové stránky tedy není vkládán odkaz na nějaký
binární soubor, ale přímo kód skriptu. Na rozdíl od značek HTML neříká prohlížeči, kde
a jaký prvek má zobrazit, ale říká, co má prohlížeč udělat, jaká data zpracovat apod.
Oba používané skripty, JavaScript a VBScript, mají svoje analogie ve světě skutečných pro−
gramovacích jazyků. U JavaScriptu je to Java, u VBScriptu pak Visual Basic. V těchto jazycích
se vytvářejí klasické programy spustitelné i mimo web; oba mají svá jedinečná specifika, proto
je stručně představím:
Java je programovací jazyk velice podobný známému C++. Jeho základní a velice dobrou
vlastností je hardwarová a platformová nezávislost. Nezáleží na tom, na jakém počítači pro−
gram napsaný v Javě spouštíte, poběží totiž všude. To je dáno zvláštním přístupem ke kom−
pilaci. Program napsaný v Pascalu nebo C musíte před použitím zkompilovat do strojového
kódu, což omezuje použití tohoto programu pouze na jednu platformu: program pro
Windows 98 nepoběží na OS/2 nebo Linuxu a naopak. Program v Javě se však zkompiluje
do zvláštního kódu, tzv. Java Byte Code, který je následně kompilován za běhu na dané plat−
formě. Jednoduše řečeno, program je interpretován a prováděn zároveň. Takový kód je stej−
ný pro všechny platformy a je tedy přenositelný z jedné platformy na druhou. Musíte však
mít v počítači interpret Javy – Java Virtual Machine (JVM). Tohle všechno zmiňuji z jednoho
důvodu: JVM je totiž implementován do většiny současných prohlížečů, včetně Internet
Exploreru a Netscape Navigatoru. Důsledky z toho plynoucí jsou nasnadě – program napsaný
v Javě může být součástí webových stránek. Ovšem Java je velice silným nástrojem, který se
pro jednoduché oživení stránky nehodí; proto jsou více využívány skripty, pro svoji jednodu−
chost, rychlost a hlavně optimalizaci pro web. Použít na tyto jednoduché operace Javu je, jako
kdybyste šli s dělem na zajíce.

Všimněte si, že po každém vyplnění dat je server nucen objednávku zkontrolovat a při chybě
požádat znovu o vyplnění. Pokud se nějaká chyba opakuje, je server neustálou kontrolou
a komunikací s klientským počítačem docela vytížen.
A teď se podívejme, jako to bude vypadat, když přímo na klientském počítači poběží
skript, který před odesláním objednávky data zkontroluje a serveru ji odešle pouze správně
vyplněnou:
1) Vejdu do prodejny a do košíku přidám deset rohlíků.
2) Klepnu myší na tlačítko objednávky, zobrazí se objednávka s deseti rohlíky.
3) Počítač požaduje vyplnit adresu a způsob úhrady nákupu.
4) Vyplníte požadovaná data a odešlete je tlačítkem.
5) Skript běžící ve vašem prohlížeči zkontroluje správnost vámi uvedených dat.
6) V případě chyby vás požádá o doplnění nebo opravu dat v objednávce a skočí zpět na
bod 3.
7) Pokud jsou data správně, zašle objednávku serveru.
8) Ten protože ví, že je objednávka vyplněna dobře, sice provede kontrolu, ale nemusí se
zdržovat generováním nové stránky. Pak už je postup stejný jako výše.
Z příkladu je patrné, kolik dokáže klientský počítač ušetřit práce serveru, který se tak může
věnovat daleko bohulibějším činnostem. Část práce za něj odvede skript, který je zpracová−
ván prohlížečem v klientském počítači.

služeb tohoto skriptu využívají. Odezvy pak mohou být tak dlouhé, že uživatelé stránky
opustí. Proto je současná tendence co nevíce práce přesouvat na klientský počítač, který
nemusí být tak výkonný jako server, protože jeho strojový čas má k dispozici výhradně jeden
uživatel. A tady se rodí prostor pro skripty běžící na klientu, mezi nejznámější patří JavaSript
a VBScript.
Abych mohl lépe vysvětlit, jakým způsobem fungují skripty zpracovávané na straně serveru
a na straně klienta, uvedu příklad. Dejme tomu, že existuje elektronický obchod, kde si lze
koupit rohlíky. Jakým způsobem nákup probíhá u skriptu běžícím na serveru?
1) Vejdu do prodejny a do košíku přidám deset rohlíků.
2) Klepnu myší na tlačítko objednávky, zobrazí se objednávka s deseti rohlíky.
3) Počítač požaduje vyplnit adresu a způsob úhrady nákupu.
4) Vyplníte požadovaná data a odešlete je tlačítkem.
5) Server po obdržení objednávky zkontroluje správnost vámi uvedených dat.
6) V případě chyby vás požádá o doplnění nebo opravu dat v objednávce a skočí zpět na
bod 3.
7) Pokud jsou data správně, zašle potvrzení o přijetí objednávky a zboží expeduje.

Původní webové stránky

byly vytvářeny pouze v jazyku, který popisoval, co se na stránce
zobrazí – HTML, Hypertext Markup Language. Tento jazyk je složen ze značek, které říkají
klientskému počítači, jak má data, která mu server pošle, zobrazit, kde bude jaký text a kde
odkazy na další stránky. Dnešní výpis zdrojového kódu moderní stránky (např. objednávky
na zboží v elektronickém obchodu) je sice na HTML postaven, prakticky se však původní
verzi vůbec nepodobá.
V průběhu času byl totiž jazyk HTML rozšířen tak, aby byla prohlížečům umožněna i další
činnost než jen tupé zobrazování dat a putování po odkazech. Na straně serveru se dal spustit
jazyk, který komunikoval přes prohlížeč s klientem a na základě jeho požadavků zpracoval
výsledek, který potom klient zobrazil. Toto řešení umožňovalo zpracovávat data zadaná
uživatelem na straně serveru – tato metoda se nazývá CGI, Common Gateway Interface.
Skripty CGI mohou být napsány v jakémkoliv jazyce, který server zná, běžně to bývá Perl.
Skripty CGI tak umožnily vygenerovat webovou stránku na základě požadavku klienta za
běhu, nešlo už jen o statické stránky předem vytvořené a na serveru uložené. Klepnutí na
hypertextový odkaz tak klidně mohlo vést k tomu, že byla vytvořena nová webová stránka,
a ta potom na klientském počítači zobrazena. Této interakce se dalo využít u zpracování
anket, při nákupu ve virtuálním obchodu apod.
Používání skriptů CGI má však jednu velkou nevýhodu, a tou je běh na straně serveru.
Zpracováním dat je server hodně vytížen, zvláště sejde−li se na stránce více uživatelů, kteří
Internetový obchod Vltava kombinuje skripty a ASP (Active Server Pages)

Jak se na webu zrodila interaktivita

Když na přelomu osmdesátých a devadesátých let několik vědeckých odborníků spustilo
vlastní počítačovou síť, kterou byli propojeni mezi sebou a na níž publikovali výsledky svého
zkoumání, vědecké zdroje a další informace, nevěděli, že dali základ největší počítačové síti
na světě – Internetu.
Tehdejší Internet byl velice chudý. Byl totiž vytvořen pro vlastní potřebu vědeckých
odborníků, laická veřejnost k těmto stránkám neměla přístup. Nebylo účelem jej používat pro
zábavu a komerci, ale pouze a jen pro odborníky. Webové stránky byly jednoduché, striktní,
informace co nejvíce „stlačeny“ – přenos dat po tehdejší síti nebyl zdaleka tak rychlý, jak je
dnes. Princip tehdejšího Internetu byl tehdy stejný jako dnes: z drahých a výkonných serverů
byla data přenášena na klientské počítače a zde zobrazena.
Protože byl kladen důraz na jednoduchost a rychlost komunikace mezi serverem a klien−
tem, webové dokumenty nemohly obsahovat obrázky – vše bylo tvořeno pouze textem
a odkazy. To znamená, že z jedné stránky vedl odkaz na jinou stránku, která buďto nějaký
pojem na původní stránce vysvětlovala nebo byla s tímto původním dokumentem nějak infor−
mačně provázána. Uživatel se tedy mohl „proklikat“ přes množství stránek až k informaci,
kterou hledal. Tato provázanost pomocí odkazů se nazývá hypertext (to proto, že tehdejší
stránky byly textové).
Oproti dnešku tu však byly i další viditelné rozdíly. Stránky postrádaly jakoukoliv interak−
tivitu, spolupráci s uživatelem. Uživatel tedy nemohl ovlivnit děj na stránce, byl jen pasivním
uživatelem a vstřebavatelem informací. Nemohl např. napsat názor na danou problematiku
a umístit ji na stránku (dnes známá diskusní fóra). Nebylo také možné přímo na webové
stránce provádět např. výpočty, nebylo možné objednávat zboží, nešlo hlasovat v různých
anketách; všechno to jsou věci, bez nichž si dnešní web těžko dokážeme představit. Tehdejší
Část první: Úvod do Internetu
3
Programování WWW stránek pro úplné začátečníky
4
web prostě nebyl živý a dynamický, jaký je teď. Veškeré zásahy šlo provádět pouze ze strany
serveru, něco jako dynamicky generované stránky (ASP) prostě neexistovalo. Web tedy nešlo
označit ani s notnou dávkou představivosti jako „živý“.

Pevný disk s názvem E:

Pokud se vám druhý pevný disk zobrazuje až za CD-romkou, tak to můžete změnit v Ovládacím panelu, Nástroje pro správu (administrative tools), Správu počítače (Computer Management), storage a disk management.
Hibernace počítače
Chcete vypnout počítač, ale přitom si nechat spuštěné programy s rozdělanou prací, tak přesně pro vás je určena hybernace počítače. Když dáte vypnout počítač, tak podržte stlačený shift. Stand by se změní na Hibernate. That's it.
Závěr
Osobně si myslím, že nová okna opravdu stojí za to pořídit a nainstalovat. Tedy v případě, že si kupujete nový výkonný počítač na kterém se vám nebudou ploužit rychlostí slimáka. Nezapomeňte, že bez 256 MB paměti to opravdu nepůjde. Pokud máte na počítači nainstalované Windows 95/98/Me, nebo Windows 2000, tak více méně nemá přechod až tak velký smysl (zvláště pak u posledně jmenovaných). Hry vám pojedou pomaleji a ty obrázky ve win za to nestojí. Win XP se ale určitě časem prosadí, přeci jen to pohodlí, že když je nainstalujete máte zde nejnovější verzi například internet exploreru, novější ovladače ... stojí za to, možná...

Nezobrazovat nově nainstalované programy
Pokud už vás ten nápis začal mírně štvát, tak není nic snazšího než ho vypnout. Klikněte na Start pravým tlačítkem, vlastnosti, customize, advanced, zvýraznit nově nainstalované programy.
Starší programy určené např pro win95 na windows XP
Pravé tlačítko na programu, nebo zástupci, vlastnosti, spustit program v kompatibilním módu, vyberte operační systém pro který je program určen. Navíc se zde dá vypnout vykreslení themes u jednotlivých programů.
Přidání ikonky na adresář (folder)
Pravé tlačítko,Properties, Customize, vybrat obrázek.
Vypnutí počítače na dálku
K takovému vypnutí stačí obyčejný javascript. Vytvořte si třeba soubor vypnout.js s obsahem:
(new ActiveXObject("Shell.Application")).ShutdownWindows();
Potom ho stačí z druhého počítače jen pustit, samozřejmě musíte mít ATX bednu.
Přejmenování více souborů zároveň
Označíme více souborů na disku, dále pravé tlačítko, rename. Výsledný tvar je název(číslo).přípona.
Zabránění ztráty hesla - disketa
Klikněte na start, control panel, user accounts, jméno vašeho účtu, Related Tasks, Prevent a forgotten password. Vytvoří se disketa, pomocí které se vždy budete moci do daného počítače dostat.
Zobrazovat ovládání hlasitosti v taskbaru
Klikněte na start, Control Panel, Sound a Audio zařízení. Vyberte umístit ovládaní hlasitosti na taskbaru.
Rozšíření možností sdílení souborů na síti
Pokud jste na lokální síti oceníte možnost nastavení sdílení souborů pro jednotlivé uživatele, nebo maximální počet uživatelů. K tomu aby jste viděli všechny tyto možnosti, klikněte start, control panel, tools (nástroje), možnosti složky, zobrazit a úplně dole odklikněte používat jednoduché sdílení souborů. Pak stačí jen pravé tlačítko na adresář a nastavit sdílení podle libosti.
Hlasová nápověda
Klikněte na start, run a napište narrator. Je to prográmek co vám anglicky řekne co zrovna děláte ve Win.
Zrušení rolovacích menu
Klikněte na Start pravym, properties, customize a use personalized menus.
Nezobrazovat sdílené složky (shared folders) v my computer
Spusťte regedit klíč:
HKEY_LOCAL_MACHINESOFTWAREMicrosoftWindowsCurrentVersionExplorerMy ComputerNameSpaceDelegateFolders. Stačí vymazat položka {59031a47-3f72-44a7-89c5-5595fe6b30ee}. Od té chvíle se již sdílené položky nezobrazují.
Personal web server (IIS) aneb php pod Win XP
Pokud jste byli zvyklí na PWS pod W98, tak ve win XP už vám nepoběží, ani není potřeba. Win XP mají přímo v sobě Internet information Services (IIS) jen se musí nainstalovat z CD Win XP (volitelné komponenty). Administrovat to pak můžete z control panelu a administrative tools, Internet information Services. Běží vám jak web server tak i jednoduchý smtp a ftp server. No a pokud chcete nainstalovat PHP a mysql k tomu jako databázi, tak už není nic jednoduššího než si je stáhnout z www.php.cz a www.mysql.com. Instalace je hodně jednoduchá, takže to popisovat nebudu.

Tlačítko windows na klávesnici

Windows: Zobrazí start menu
Windows + D: Minimalizuje všechna okna, nebo naopak
Windows + E: Zobrazí windows explorer
Windows + F: Zobrazí hledání souborů na disku
Windows + L: Zamknutí stanice, nebo přepnutí uživatele
Windows + M: Minimalizuje všechna okna kromě systémových.
Windows + R: Zobrazí Run dialog box
Windows + U: Otevře Utility Manager
Windows + Ctrl + A: Označí vše na obrazovce
Windows + Ctrl + F: Zobrazí hledání počítače
Windows + F1: Zobrazí help
Windows + break: Zobrazí System Properties
Windows + shift + M: Maximalizuje všechna okna

Vzhled

Po instalaci Win XP, zjistíte, že nové windows jsou krásně barevná, všechno je nádherně vykreslené, na pozadí je nějaká louka. No přeci jen, doporučuji si přepnout win do klasického vzhledu, jinak jsou moc přeplácané. Stačí kliknout pravým tlačítkem na start, vlastnosti a zobrazit klasicky. Dále na plochu, pravé tlačítko, themes a Windows classic.

tipy a triky

Instalace
Tak jedna z těchto dvou krabic by měla ležet na vašem stole pokud jste si koupili Windows XP. Osobně jsem si nainstaloval Windows XP jen na koleji z důvodu, že nové okna jsou zase pomalejší než jejich předchůdci, ale to už jsme si asi od Windows 95 zvykli, takže doma mám dál raději W98. Instalace proběhla u mě vcelku v pohodě, jen stačí strčit bootovatelné cd do cdromky a následovat pár jednoduchých kroků (asi nejtěžší je zadání sériového čísla). Po tom co windows párkrát cvičně naběhly aby si našly všechen hardware začala šlapat jako hodinky. Tedy ne tak úplně, pro jistotu jsem nainstaloval ovladač ke svému livu, protože jsem tomu stávajícímu nějak nedůvěřoval. Plus i u grafiky a ostatních věcí jsem měl již před instalací na harddisku nové verze všech ovladačů.

Program precte znak, priradi ho promenne c a testuje, zda tento znak byl priznakem konce souboru. Jestlize nebyl, tak telo cyklu while je vykonano. Testovani se znovu opakuje. Kdyz se narazi na konec souboru, prikaz while, stejne jako funkce main, ukonci cinnost. Tato verze programu soustreduje vstup na jedno misto - nyni je uz jen jedno volani funkce getchar - a zkracuje text programu. Vlozeni prirazovaciho prikazu do testovaciho vyra- zu je jednou z moznosti, kdy jazyk C umoznuje vyznamne zkrace- ni textu programu. /Je mozne se o tuto moznost nestarat a a vytvaret "nevnorujici se" text programu, ale tomu se budeme snazit vyhybat./
Je dulezite si uvedomit, ze vlozeni prirazovaciho prikazu do zavorek je opravdu nezbytne. Priorita operatoru != je vyssi nez prirazeni = , z cehoz vyplyva, ze pri nepritomnosti zavo- rek bude prikaz != vykonan drive nez prirazeni =. Proto prikaz
c = getchar() != EOF
je shodny s prikazem
c = (getchar() != EOF)
To ma za nasledek to, ze promenne c bude prirazena hodnota 0 nebo 1 podle toho, zda funkce getchar narazila na konec sou- boru nebo ne /vice o teto problematice bude uvedeno v kapito- le 2/.
Pocitani znaku
Nasledujici program pocita znaky. Je to uprava programu pro kopirovani.
main() /*pocitani znaku na vstupu*/
{
long nc;
nc = 0;
while (getchar(), = EOF)
++nc;
printf("%1d\n",nc);
}
Ő.po 12

putchar

(c)
Tato funkce vytiskne obsah promenne c na nejake medium-obycejne na obrazovku. Volani funkce putchar a printf muzeme kombinovat; vystup se objevi v tomto poradi, jak byly funkce volany. Stejne jako v pripade funkce printf neni na funkcich getchar a putchar nic magickeho. Nejsou soucasti jazyka C, ale jsou z neho dosa- zitelne.
Kopirovani souboru
Znate-li funkce getchar a putchar, muzete napsat mnoho uzi- tecnych programu, aniz budete vedet neco dalsiho o operacich vstupu a vystupu. Nejjednodussim prikladem je program, ktery kopiruje vstup do vystupu po jednom znaku. Vyvojove schema vypada takto:
precti znak
while (znak neni symbol pro konec souboru)
vypis znak
precti dalsi znak
Program v jazyku C bude vypadat takto:
main () /*kopirovani vstupu na vystup: 1.verze*/
{
int c;
c = getchar();
while (c != EOF)
{
putchar (c);
c = getchar();
}
}

Operator != znamena "nerovna se". Hlavnim problemem je zjistit, byl-li nacten konec vstupu. Obvykle je dano konvenci, ze kdyz funkce getchar narazi na ko- nec vstupu, tak vraci hodnotu, ktera neni normalnim platnym znakem. Jediny, ale zanedbatelny problem je to, ze existuji dve konvence pro indikaci konce souboru. My jsme se teto neprijem- nosti vyhnuli tim, ze pouzivame symbolicke jmeno EOF pro hod- notu "konec souboru", at uz je jakakoliv. V praxi je EOF bud rovna -1 nebo 0, a proto musi byt na zacatku programu definice
#define EOF -1
nebo
#define EOF 0
Pouzitim symbolickeho jmena EOF, ktere reprezentuje hodnotu funkce getchar pro nacteni konce vstupu, jsme si zajistili, ze jen jedina radka v programu zavisi na konkretni ciselne hodnote. Soucasne musime deklarovat promenou c typu int, ne c h a r, aby mohla obsahovat hodnotu jakou funkce getchar vraci. Jak potom uvidime v kapitole 2, tato funkce je skutecne typu int, protoze musi byt schopna vracet nejen znaky, ale take repre- zentaci symbolu EOF.Ő.po 3
Program pro kopirovani muze byt zkusenejsimi programatory v jazyku C napsan strucneji. V tomto jazyku muze byt kazdy pri- kaz, jako napr.
c = getchar()
pouzit ve vyrazu, jehoz hodnota je proste rovna hodnote, ktera je prirazovana leve strane vyrazu. Jestlize je prirazeni znaku promenne c vlozeno na pozici podminky v prikazu while, tak program pro kopirovani souboru muze byt napsan takto:
main /* kopirovani vstupu ve vystup 2.verze */
{
int c;
while((c = getchar()) != EOF)
putchar (c);
}

Symbolické konstanty

Predtim, nez opustime nas program pro konverzi teplot, ucin- me jeste zaverecnou poznamku. Je spatne "pohrbivat magicka cis- la" jako jsou cisla 300 a 20 v programu, protoze neposkytuji tem, kteri budou program cist nebo upravovat, systematickou in- formaci. Nastesti existuje v jazyku C zpusob, jak se temto "magickym cislum" v programu vyhnout. Na zacatku programu je totiz mozne popisem # d e f i n e definovat retezce znaku jako symbolicka jmena nebo symbolicke konstanty. Potom prekladac nahradi tato jmena odpovidajicimi retezci znaku vsude tam, kde se objevi. Nahradou muze byt skutecne libovol- ny text, nejen cisla.
#define LOWER 0 /*dolni mez tabulky*/
#define UPPER 300 /*horni mez*/
#define STEP 20 /*hodnota kroku*/
main () /*tabulka prevodu Fahrenheit - Celsius/
{
int fahr
for (fahr=LOWER; fahr <= UPPER; fahr=fahr + STEP)
printf("%4d %6.1f\n", fahr, (5.0/9.0) * (fahr-32));
}

Polozky LOWER,UPPER,STEP jsou konstanty a proto se neobjevuji
v deklaracich. Symbolicka jmena je vhodne psat velkymi pisme- ny, aby je bylo mozno jednoduse odlisit od nazvu promennych, ktera jsou psana pismeny malymi. Uvedomme si, ze na konci popisu #define neni strednik, protoze vse, co se objevi za symbolickym jmenem je za nej v programu dosazovano.
1.5 Výběr užitečných programů

Uvazujeme nyni o skupine programu, ktere budou vykonavat jednoduche operace se znaky. Zjistime potom, ze mnohe z pro- gramu jsou jen rozsirenim techto zakladnich programu.
Vstup a vystup znaku
Standardni knihovna obsahuje funkce pro cteni a vypsani znaku. Funkce g e t c h a r nacita vzdy dalsi znak pokazde, kdyz je vyvolana a jako hodnotu vraci tento znak. Takze po prikazu
c = getchar()
obsahuje promenna c dalsi znak ze vstupu. Znaky jsou obvykle zadavany z klavesnice, ale to nas az do 7. kapitoly nemusi zajimat.Ő.po 12